Docent Pošta k Nobelově ceně za ekonomii
Cenu Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela, lidově Nobelovu cena za ekonomii, získali v roce 2021 tři ekonomové: David Card, Joshua D. Angrist a Guido W. Imbens.
Oficiální stanovisko Královské švédské akademie věd uvádí, že David Card získal polovinu ceny za empirické poznatky v oblasti ekonomie práce a Joshua D. Angrist a Guido W. Imbens obdrželi společně druhou polovinu ceny za přínos k metodologii zkoumání kauzálních vztahů.
Všem oceněným je společné to, že ve svém výzkumu uplatňují přístup vycházející z kvazi-přírodních experimentů. V ekonomii na rozdíl od přírodních věd nelze provádět skutečné přírodní experimenty. Některá pozorovaná data však umožňují konstruovat tzv. kvazi-přírodní experimenty, jejichž principem je to, že lze sledovanou populaci rozdělit na cílovou a kontrolní skupinu, kdy cílová skupina byla zasažena změnou zpravidla určité právní normy, která má potenciál ovlivňovat její ekonomické rozhodování a kontrolní skupina nikoliv.
V široké ekonomické veřejnosti je jméno Davida Carda spojeno s výzkumem v oblasti trhu práce, a to především v souvislosti s dopady změn minimální mzdy a imigrace. Společně s Alanem Kruegerem v 90. letech minulého století s využitím dat o vývoji počtu pracovních míst v odvětví rychlého občerstvení v New Jersey, kde byla v daném období zvýšena minimální mzda, a Pensylvánii, kde zůstala minimální mzda beze změny, ukázali, že růst minimální mzdy, navzdory implikacím řady teoretických modelů, nevedl k poklesu počtu pracovních míst. Závěry následně dále rozpracovali a rozšířili o další studie podobného ražení a současně zpochybnili řadu předchozích empiricky laděných prací, které k negativním dopadům růstu minimální mzdy dospěly.
V podobném duchu Joshua D. Angrist například využil data z náhodného losování sloužící pro stanovení odvedených vojáků v americké armádě během Vietnamské války k analýze dopadů této skutečnosti na jejich celoživotní příjmy či na vývoj počtu vysokoškoláků v USA. Dalším příkladem podobné práce je zkoumání dopadů reforem v oblasti možnosti potratů v USA v 70. letech minulého století na vzdělání a participaci na trhu práce různých skupin žen.
V oblasti ekonometrie Joshua D. Angrist rovněž vyvinul dvoustupňovou metodu nejmenších čtverců a společně se třetím oceněným, Guidem W. Imbensem, vyvinuli metodu lokálních průměrných dopadů intervencí (local average treatment effects) a ukázali, jak je možné využít metodu dvoustupňových nejmenších čtverců právě k odhadu průměrných dopadů intervencí na cílové skupiny v kvazi-přírodních experimentech.