Metan jako skleníkový plyn

V současné době se mluví o uvolňování bublin methanu do moře poblíž východosibiřského pobřeží.

Prozatím se rozpouští už pod hladinou. V budoucnu však hrozí, že se plyn začne dostávat do atmosféry. Proč se ho ale vědci tolik obávají a jaký je rozdíl oproti oxidu uhličitému?

Methan má totiž daleko větší potenciál globálního oteplování (global warming potential, GWP) než nejvýznamnější skleníkový plyn, oxid uhličitý.

Skleníkové plyny působí tak, že neovlivňují přenos tepla sáláním ze Slunce na Zemi, ale zpomalují přímý přenos tepla ze zemského povrchu do meziplanetárního prostoru pomocí absorpce tepelného záření.

GWP vyjadřuje, jak moc velký skleníkový efekt daná molekula vytváří. Je to index, který tedy porovnává absorpci infračerveného záření jedním kilogramem daného skleníkového plynu oproti absorpci IČ záření oxidem uhličitým o stejné hmotnosti. Zároveň se zde zohledňuje i doba setrvání emitovaného plynu v atmosféře. Výslednou jednotkou je tedy kg CO2 ekvivalent pro zjednodušení interpretace souhrnu vlivu emisí.

GWP se nejčastěji vyjadřuje v časovém měřítku 100 let, nicméně hodnota oxidu uhličitého je vždy 1, ať už zohledňujeme dobu jakoukoliv a mění se dle výpočtu pouze hodnoty ostatních emisí.

U methanu v časovém horizontu 100 let vychází, že jeho GWP je v rozmezí 28-36 kg CO2 ekv. (zdroj: epa.gov)

Absorpci a vliv na skleníkový efekt má tedy methan jako molekula daleko větší.