Rozhovor s curlerkou Michaelou Baudyšovou, studentkou VŠCHT Praha
Na facebooku jsem se dočetl, že jste se pro curling rozhodla po rozhovoru s trenérem vaší sestry a zjištění, že „curling není taková nuda, jak jsem si myslela“. Co vás na tomto sportu baví?
Především hezká kombinace fyzické aktivity a logického myšlení. Curlingu se říká šachy na ledě, protože když člověk zvládne techniku a dokáže umístit hrací kameny, kam chce, jde primárně o taktiku. Jsem člověk, který má rád matematiku, a curling mě zaujal, až když jsem pochopila všechna pravidla a různé taktické postupy vytváření hry. O těch by se dala napsat kniha podobná knihám o šachových zahájeních.
Je curling v ČR amatérským, nebo profesionálním sportem?
Amatérským. Když vyhrajete republikové mistrovství, dostanete od svazu asi 400 000 Kč na přípravu na mistrovství Evropy pro celý tým (5 hráčů a trenér) a balíček tréninkových hodin zdarma v hale. Z té sumy ale zaplatíte dva, maximálně tři turnaje. Zbytek přípravných turnajů si platíme sami a rozhodně nejsme schopny zaplatit sebe. Ostatní členky reprezentace také chodí do práce nebo studují. Pro ilustraci – moje spoluhráčky si musely vzít v loňském roce 40 dní neplaceného volna a vybrat veškerou dovolenou, abychom vůbec mohly odehrát adekvátní počet přípravných turnajů.
Takže jde čistě o srdeční záležitost?
Je to tak.
Sponzoři vám pomáhají?
Ano, bez nich by to nešlo, ale shánět peníze je hrozně těžké. Sponzorů máme jen pár a dávají nám nevelké částky.
Kolik ženských týmů v ČR curling hraje?
Celkem asi 40 ženských týmů.
Z čeho sestává příprava reprezentačního týmu?
Trénujeme 4x týdně po dvou hodinách na ledě – odrazy, přesnou rychlost a směr, techniku odhodu. Jinak se trénuje hlavně hraním. Do toho 5x týdně fyzická příprava. Tréninky na ledě sice nejsou příliš náročné, ale když je pak mistrovství světa a člověk má za týden odehrát 13 zápasů, přičemž každý zápas umete až 3 kilometry, je to fyzicky náročné. Musíte být totiž co nejvíc čerství, aby se vám nehoršila technika odhozu proto, že máte unavené nohy nebo ruce. Dobrá fyzička se hodí i kvůli zachování koncentrace na hru, která je zásadní.
Jak fyzičku trénujete?
Děláme hlavně crossfit čili funkční trénink ve vysoké intenzitě.
Dělala jste před curlingem jiný sport?
Začala jsem jako malá s gymnastikou, pak jsem přešla na atletiku a současně s ní plavala. Pak jsem se věnovala skokům na trampolínách, ale bohužel jsem s nimi začala až ve 12 letech, což je na tenhle sport pozdě.
Proč?
Protože už jsem měla větší pud sebezáchovy, což mě brzdilo. Všechny sporty jsem pak kvůli curlingu opustila, to mi bylo 15 let. Jako reprezentantka mám teď zakázané třeba lyžování a všechny sporty, kde si můžeme ublížit.
Několikrát jste se zúčastnila mistrovství světa, mistrovství Evropy, jste také čtyřnásobnou mistryní republiky. Co považujete za svůj největší úspěch?
Stříbrná medaile z mistrovství Evropy skupiny B, kterou jsme získaly v listopadu 2022. Musely jsme vyhrát 11 zápasů v kuse, abychom postoupily do skupiny A, kam se dostanou jen finalisté.
Jaký je váš curlingový sen?
Olympiáda. Ale je to sen hodně vzdálený. Dostat se na OH je čím dál těžší, čím dál větší počet světových týmů se profesionalizuje. Vidíme, že nám trochu ujíždí vlak. Díky účasti na Mistrovství světa v roce 2022 máme jisté místo na olympijské kvalifikaci, vyjít to může, ale bude to těžké, musely bychom přeskočit třeba 4 profesionální týmy.
Čím se liší světová špička od průměru, do nějž české reprezentace patří?
Mnohem více hrají, a navíc na kvalitnějších ledech. Nejlepší turnaje se konají v Kanadě. Evropská špička vždy letí na tři týdny do Kanady, odehraje několik turnajů, vrátí se na dva týdny domů. Chvíli potrénují a pak zase letí do Kanady. Na curlingu je nejdůležitější hrát. My nemáme čas ani finance, což jsou spojité nádoby.
Ani účast manželů Paulových na poslední zimní olympiádě nepřiměla svaz k větší podpoře?
Manžele Paulovy zaměstnala na nějaký čas před OH pražská Dukla, takže byli chvíli profesionálové. My jsme se snažili vyjednat totéž alespoň pro část týmu, ale nepodařilo se, hlavně kvůli pasivitě našeho svazu. Jedeme léta v zajetých kolejích a nové možnosti se nenabízejí. Největší změna pro mě bylo zapojení do projektu UNIS.
V čem vám UNIS pomáhá?
Hrozně moc, rozvázalo mi to ruce. Nestíhám při škole a tréninku moc chodit do práce, takže jsem bydlela u rodičů, navíc daleko od školy i tréninkových hal. Teď si díky měsíční podpoře ve výši 15 000 zaplatím bydlení, jídlo a co si vydělám jinde, můžu investovat do fyzické přípravy a dalších potřeb.
Co nabízí UNIS kromě stipendijní podpory?
Absolvovala jsem například zajímavé školení ohledně antidopingových pravidel, na výběr je také řada přednášek souvisejících s vrcholovým sportem, přípravou, výživou. Ale konkrétně já je zase tolik nevyužívám, protože curling je hodně specifický sport a většina tréninkových metod na něj není úplně aplikovatelná.
Vrcholový sport a náročné studium na VŠCHT Praha? Jde to dohromady?
Ano, ale bez individuálního studijního plánu bych to nezvládla. Bakaláře jsem dělala 4 roky, inženýra budu studovat 3 roky. Teď jsem třeba žádala o prodloužení zkouškového období do konce března. Je to dané i tím, že prosinec a leden jsou plné turnajů, do toho tréninky, v únoru je mistrovství republiky… Musím ale říct, že mi všichni ve škole vyšli vstříc a neměli problém mě vyzkoušet později.
Zbývá vám čas na studentský život?
Ano. Pomohlo mi hodně, že jsem se mohla přestěhovat do centra Prahy. Mám to kousek do školy, nevadí mi někam zaskočit na chvíli, když mě nečeká hodina a půl cesty. Curling je navíc specifický tím, že podzim a zima jsou extrémně nahuštěné, ale jaro a léto je volnější. V letním semestru mám proto více prostoru pro sebe a snažím se všechno dohnat (směje se). Na druhou stranu musím přiznat, že kamarádi ze školy už si zvykli, že se vidíme jednou za čas.
Bakalářské studium jste věnovala organické chemii, nyní studujete polymerní materiály. Proč ta změna?
Zjistila jsem, že mě práce v laborce moc nebaví. Chtěla jsem něco s aplikací do průmyslu, otec má firmu, která se zabývá distribucí a servisem čerpadel pro chemické aplikace. Plánuju, že tam po škole nastoupím a časem bych firmu mohla převzít.
Proč jste si pro studium vybrala zrovna VŠCHT Praha?
Vždycky mě bavila matematika a přírodní vědy. Zvažovala jsem IT, ale neuměla jsem si představit, že moje práce bude založená na sezení u počítače. Na architekturu jsem byla moc praktická v tom smyslu, že bych nešla studovat obor, kde je pak 90% nezaměstnanost. Chemii máme v rodině, sestra je učitelkou chemie, babička taky, otec studoval VŠCHT. Zkrátka chemická rodina.