Studenti VŠCHT Praha píší Wikipedii

V minulém semestru mohli studenti v rámci magisterského předmětu Pokročilá mikrobiologie přispět k rozvoji české Wikipedie. Nejprve lektorka a následně i studenti se naučili zásady tvorby slovníkového hesla a praktické dovednosti editace největšího encyklopedického webu na světě. Došlo tak k prolnutí odborného vzdělávání v mikrobiologii s dalšími dovednostmi – prací s informacemi, technickou dovedností a popularizací.

Tereza Leonhardt z Ústavu biochemie a mikrobiologie dostala před dvěma lety za úkol vyučovat nový předmět. Při prvním běhu se výuka z důvodu covidu neočekávaně odehrála celá on-line. „Říkala jsem si, že tam musím zařadit nějakou aktivitu pro studenty. První rok si připravovali přednášky, pro letošní jaro jsem chtěla výuku ozvláštnit a volba padla na Wikipedii. Ta pro mnohé slouží jako výchozí místo, kde začít pátrat po informacích. Aspoň já to tak mám“, vypráví Tereza.

„Celý náš předmět je takový více povídací, nejsou to výpočty, spíše jde o pochopení obecných pochodů. Napadlo mě, že by se studenti mohli naučit něco navíc o konkrétních mikroorganismech. A vyprávět jim o nějakých, co si vyberu já, mi přišlo nudné“, vysvětluje.

Tereza měla povědomí o tom, jak Wikipedie funguje, i že existují nějaké programy pro zapojení studentů. Napsala kontaktům na české Wikipedii, že na VŠCHT uvažuje o psaní Wikipedie, a zeptala se co a jak. „Přestože mi nabídli, že mohou kurz zajistit celý, tak jsem se rozhodla zúčastnit kurzu pro knihovníky, kde se za pár set korun může kdokoli naučit přispívat. Přestože má kurz v názvu knihovníky, byla tam pestrá směska lidí, třeba ošetřovatelů z pražské ZOO,“ vzpomíná Tereza. Editování si osahala, ale bylo jí jasné, že vést kurz pro studenty je nepoměrně složitější úkol. Domluvila se tedy na zapojení lektora přímo z české Wikipedie, jímž byl nakonec wikipedista, který v občanském životě učí architekturu na ČVUT.

Lektor zajistil technické zázemí pro studenty a následně odřídil tři termíny výuky. Přestože je obvyklejší, že kurz studentského psaní Wikipedie trvá celý semestr, Tereza si chválí zvolený harmonogram, kdy celý projekt proběhl během posledních tří týdnů semestru. „Mám pocit, že studenti nedostali čas na flákání a odkládání, takže to zafungovalo dobře“, usmívá se Tereza. Na první lekci se studenti seznámili s obecnými zákonitostmi tvorby Wikipedie a s technickou stránkou věci, a posléze si sami zvolili organismy, které budou zpracovávat. Do dalšího týdne měli studenti za úkol na svém pískovišti (trénovací stránce) vytvořit první návrh článku. Lektor jejich postup během týdne sledoval a na druhé lekci upozorňoval na chyby a nedokonalosti návrhů, pomáhal se vším, co nefungovalo, a vysvětloval nejasnosti. Na třetí lekci pak všichni společně překlápěli obsah do hlavního veřejného prostoru Wikipedie. Před finální publikací texty kontrolovala Tereza, aby se do nich nedostaly omyly či neoznačené kontroverzní poznatky. „Také jsem se snažila, aby byl text čtivý, bez přílišného vědeckého slangu.“

Co se týká zakomponování do hodnocení předmětu, tak úspěšné vypracování hesla nebylo pro studenty povinné. Kdo ale heslo úspěšně vytvořil a publikoval na české Wikipedii, získal body navíc v závěrečné písemce předmětu.

Když Tereza zjišťovala názory studentů na zapojení editace Wikipedie do výuky, setkala se s pozitivní reakcí. Studenti oceňovali hlavně smysluplnost oproti psaní referátů do šuplíku. „Někteří psali, že by se toho účastnili i dál, pokud bychom na VŠCHT uspořádali nějaké editační maratony nebo podobné akce,“ říká Tereza. Ve výuce svého předmětu počítá se zapojením tvorby příspěvků na Wikipedii i do budoucna, přestože má pocit, že studentům na VŠCHT chybí dovednosti v psaní vlastních textů a práci s informacemi.

Zázemí pro projekty na české Wikipedii zajišťuje spolek Wikimedia ČR, který organizuje a platí lektory i pro projekt Studenti píší Wikipedii. „Poslali jsme jim příspěvek pět tisíc. Oni by to asi zvládli i bez něj, ale přišlo mi to fér, protože pan lektor s námi strávil opravdu dost času, i mimo přímou výuku. A pět tisíc jsou drobná vydání, takže jsme to nemuseli složitě zdůvodňovat,“ směje se Tereza s tím, že se na proplacení domluvila u sebe na ústavu.

O projektu Studenti píší Wikipedii

Studenti píší Wikipedii je český vzdělávací program spolku Wikimedia ČR (české pobočky Wikimedia Foundation). Jde o spolupráci se školami a učiteli na tvorbě a vylepšování odborných encyklopedických hesel na české Wikipedii. Studenti disponují obrovskou energií a slušnými odbornými znalostmi a je výhodné je seznamovat s Wikipedií, učit je psát specializované články a tím obohatit jak Wikipedii, tak školní hodinu a hlavně znalosti studentů.

Princip spolupráce je sice značně pružný a může být upravován podle potřeb Wikipedie či vzdělávacích institucí, nicméně hrubý záměr je následující. Učitelé, kteří projeví ochotu s Wikipedií spolupracovat, vypracují (společně s wikipedisty) seznam článků, z nichž si každý student jeden takový článek vybere a podle dostupných zdrojů ho zpracuje. Učitelé zpravidla považují článek na Wikipedii za obdobu jakési semestrální práce.

Co z toho mají učitelé?

Spolupráce s Wikipedií může být obohacení výuky. Moderní vysokoškolské vzdělávání by podle našeho názoru mělo jít nad rámec prostého biflování učiva: mělo by podporovat kreativní vědecké psaní a učit, jak zpracovávat zdroje, rozlišovat zdroje primární a sekundární a pochopit zásady tvorby encyklopedického hesla. Studenti často využívají Wikipedii jako zdroj informací, je tedy podstatné, aby chápali, jak texty ve Wikipedii vznikají a jak s nimi správně pracovat. Učitelé mají někdy nedůvěru v projekt, jenž vzniká za poněkud odlišných pravidel než vědecká práce, na kterou jsou zvyklí. Všechny otázky učitelů, kteří zvažují zapojení do projektu, wikipedisté rádi zodpoví a může se leccos vyjasnit. Navíc může učitele těšit, že oni (a potažmo vzdělávací instituce, kterou zastupují) jsou součástí Wikipedie, tedy dnes poměrně prestižního mezinárodního vzdělávacího projektu. Účastníci programu se řadí po bok svých kolegů z prestižních univerzit ze zemí, jako je USA, Kanada, Indie, Egypt, Německo a mnohých dalších.

Co z toho mají studenti?

Práce na Wikipedii znamená pro studenty spojení potřebného s užitečným, využijí totiž své školní práce a zveřejní je jako článek na Wikipedii. Tím se využije jejich práce, která by jinak v lepším případě byla odprezentována spolužákům nebo skončila přečtením a oznámkováním učitelem. Vytvářet článek na Wikipedii je však v mnoha ohledech přínosnější: studenti si osahají projekt, který dosud znali jen pasivně, a přispějí do něj obsahem, jenž již nikdy nezmizí a bude sloužit dlouhá léta tisícům zájemců o danou problematiku. Návštěvnost si mohou ověřit pomocí statistik dostupných na internetu. Studenti mají možnost vyzkoušet si psaní odborných textů s kritickým přístupem ke své práci i zpětnou vazbou od dalších wikipedistů. Dále se seznámí s prací se zdroji, jejich syntézou, dodržováním neutrálního přístupu k pramenům a jejich začlenění do článků. Výsledkem je získání dovednosti tvořit věrohodné a kvalitní rešerše. V obecné rovině se dá říci, že pokud student zvládne napsat kvalitní heslo na Wikipedii, je schopen splnit rešeršní část například bakalářské práce.

Co z toho má Wikipedie?

Každý wikipedista je schopný psát jen určitý objem článků a každý navíc zpravidla píše jen o určitém oboru. V současnosti na české Wikipedii stále existují obory, o nichž vlastně nepíše nikdo. Některé z těchto oborů se přitom vyučují na vysokých či dokonce středních školách, a je tedy zřejmé, že existují studenti, kteří se tyto informace dozvídají a jsou schopni o nich poměrně kvalifikovaně psát. Když každý student napíše jeden článek, dohromady to vydá třeba za půlroční práci průměrně aktivního wikipedisty. Pro Wikipedii je navíc životně důležité, aby stále přicházeli noví editoři, psali nové články a upravovali ty, jež byly napsány jejich předchůdci. Projekt Studenti píší Wikipedii proto nemá za cíl pouze vytvořit sadu nových článků na určité téma, ale dále také hledá potenciální kolegy z řad studentů či dokonce učitelů. Studenti již dnes tvoří poměrně slušnou část wikipedistů a je pouze otázkou statistické pravděpodobnosti, zda se ve studijní skupině najde osobnost, jíž se možnost spolupráce na obrovském vzdělávacím projektu zalíbí a bude v ní pokračovat i poté, co si splní „studijní povinnost“.