Studentskou cenu Vitriol získávají nejoblíbenější pracovníci VŠCHT Praha. Vybírají je studentští senátoři, z nominací od řadových studentů. Cena je projevem uznání těm, kteří nejen inovují výuku a podporují studenty, ale také svým přístupem motivují a inspirují ostatní. Udělovala se již počtvrté. I letos bylo oceněno pět pedagogů a jeden pracovník nepedagogického zázemí školy. Letošním laureátům byly položeny tři stejné otázky. Jejich odpovědi si přečtěte níže.
V čem si myslíte, že vaše výuka vyniká?
To by asi měli posoudit samotní studenti : ) Ale, pokud si mám tipnout já, tak vyniká asi už samotným předmětem, který vyučuji (ikonografie, dějiny umění renesance a baroku a dějiny uměleckých řemesel). Jsme mezioborové pracoviště, kde se spojují technické a humanitní disciplíny (vzděláváme budoucí technology restaurování a restaurátory uměleckořemeslných děl). Myslím, že do velké míry atraktivitě mých přednášek přispívá to, že v hodinách pracuji s esteticky přitažlivým materiálem. Ale kromě toho se snažím motivovat studenty, aby se neustále zamýšleli nad důvody vzniku, formou nebo významem uměleckých děl, a aby viděli, že na některé otázky není možné dát jednoznačnou odpověď. To může podněcovat k jisté kreativitě, a tak se občas přednáška promění v zajímavý „brainstorming“, což – myslím – může studenty bavit.
V čem byste chtěl(a) vaši výuku do budoucna vylepšit?
V letním semestru nebo ve zkouškovém období chodíme či jezdíme na exkurze. Při nich si stále více uvědomuji, jak je pro studenty přínosný kontakt s uměleckými díly přímo v „terénu“. Ráda bych v budoucnu do výuky zapojila více takových zkušeností.
Co vás motivuje a kde hledáte inspiraci pro vaši pedagogickou činnost?
Inspirací je určitě poznávání míst a artefaktů, o kterých přednáším, „in situ“, tedy cesty a cestování, ale kromě toho jsou největší motivací a inspirací diskuse se studenty a jejich dotazy během hodin. Dodnes mě dokážou překvapit otázky, které nějakým způsobem umí narušit zažité koncepty. Když na otázku neznám hned odpověď, vede mě to k hledání, ověřování a přehodnocování, větší kontextualizaci a také třeba novému pojetí výkladu. Díky tomu jsou přednášky každý rok trochu jiné a vyvíjí se – tedy schéma a probíraná látka zůstávají zachované, ale způsob mého výkladu se transformuje a tam jsou zkrátka největším impulsem inspirace právě studenti. Vlastně nevím, jestli jde ten proces reflexe a vlastního učení se někdy ukončit – asi ne a byla by to i škoda.
V čem si myslíte, že vaše výuka vyniká?
Na tuhle otázku by poskytli výstižnější odpověď spíše studenti, kterým jsem nějakým způsobem vstoupil do povědomí a mají širší srovnání. Domnívám se, že vyniká především individuálním přístupem ke studentům a otevřenou diskuzí. Snažím se používat příklady pro snadné pochopení problematiky, aniž bych zjednodušoval její odbornou podstatu, a kde je to možné, teorii podporovat a rozšiřovat ukázkami. Ze všech sil se pokouším o to, aby byly zřejmé provazby do praxe. Kladu si za cíl, aby studenti dokázali stavět na osvojených dovednostech a nechali rozvětvovat strom poznání, aby měli podklady pro správné úsudky.
V čem byste chtěl(a) vaši výuku do budoucna vylepšit?
Chtěl bych vnést do výuky více aspektů, které přimějí studenty k průběžné samostatné přípravě, ke kritickému uvažování a které vedou k nalézání souvislostí a k posílení interdisciplinarity. Dále bych chtěl ještě více podtrhovat praktické dopady dílčích nabytých znalostí, mám za to, že aplikovatelnost poznatků zvyšuje atraktivitu výuky. Vylepšení by mělo zahrnovat i hlubší reflexi různorodosti vstupní úrovně znalostí, kterou v dané oblasti vykazují naši absolventi z bakalářského stupně a absolventi z jiných škol, kteří pokračují ve vzdělávání u nás a nemají třeba tak pevné základy chemie. Měl bych být schopný vytvořit takové podmínky a individuální možnosti, abych se pro jedny neopakoval a druhé nezahltil.
Co vás motivuje a kde hledáte inspiraci pro vaši pedagogickou činnost?
Motivaci hledám a nacházím zejména u studentů samotných. Je pro mě zásadní u nich vzbudit zájem o probíranou problematiku, naplnit jejich očekávání. Výzvou a motivací je pro mě nalákat a zaujmout studenty, aby chodili na přednášky, aby tak činili s chutí. Inspiraci pro mě představuje zejména zpětná vazba studentů, kolegové, trendy ve vzdělávání. Dalším jejím zdrojem jsou i vlastní vnitřní disputace, které přicházejí třeba při chození v přírodě, kdy se ponořím do hledání možností, jak výuku vylepšovat a zatraktivňovat.
V čem si myslíte, že vaše výuka vyniká?
Nemyslím si, že by vynikala. Snažím se, stejně jako mí kolegové, neustále prezentace inovovat, uvádět příklady ze života… Nepodílím se na přednášení kmenových předmětů – o to víc mne ocenění potěšilo. Měla jsem však skvělou příležitost podílet se mimo jiné na vzniku nových předmětů: ještě jako doktorand na Laboratořích analýzy biologických materiálů pro bakalářské studenty oboru Forenzní analýza a před dvěma lety na předmětu o buněčných kulturách pro naše magistry na biochemii. V obou předmětech se snažíme maximálně reflektovat to, co se studentům bude hodit v následné praxi.
V čem byste chtěl(a) vaši výuku do budoucna vylepšit?
Plánů je spousta! Drobnosti, co zlepšit, mne napadají vždy po přednášce / cvičení / dnu nebo turnusu v laboratoři. Díky klubu pedagogů mám spoustu dalších plánů: například efektivní využití nástrojů AI a zlepšení prezentačních dovedností včetně práce s hlasem. Také plánuji využít nabídky mentoringu (hospitace se zpětnou vazbou).
Co vás motivuje a kde hledáte inspiraci pro vaši pedagogickou činnost?
Motivuje mne, když vidím, že moje konání studenty nějak obohatilo, ze cvičení nebo laboratoří odchází s poznáním nebo novou dovedností. Inspirují mne moji kolegové, zejména doc. Lipov, pod jehož pedagogickou pokličku jsem měla tu čest nahlížet od začátku mého doktorátu. Také velmi oceňuji nabízené semináře pro pedagogy (zejména ty vedené dr. Duschinskou a dr. High) a taktéž již zmíněné aktivity klubu pedagogů a tamní sdílení dobré pedagogické praxe.
V čem si myslíte, že vaše výuka vyniká?
Předně, z ocenění od studentů mám opravdu radost. Cena Vitriol ale „měří“ oblíbenost pedagogů spíše než výjimečnost výuky. Pravděpodobnost nominace nejspíš roste jak s kvalitou učení, tak s počtem studentů. Má výuka možná vyniká právě v tomto druhém parametru. Netroufl bych si naopak srovnávat kvalitu své výuku s výukou svých kolegů. Mimo jiné s ní nemám přímou zkušenost – jakkoliv je to skandální. Učení mne ale baví a docela dost o něm přemýšlím.
V čem byste chtěl(a) vaši výuku do budoucna vylepšit?
Ke všem svým předmětům chci postupně dodat přiměřené textové podklady. Sním také o rozšíření škály pomůcek nad rámec skript či natočených video-přednášek. Již drahnou dobu si třeba říkám, že by mne potěšila audio verze našich skript z kvantové chemie s nějakým dobře známým hlasem, např. Rákosníčka či Macha a Šebestové. Jako plán pro penzijní věk chovám myšlenku na nový kurz historie chemie, sledující myšlenkové postupy objevitelů.
Co vás motivuje a kde hledáte inspiraci pro vaši pedagogickou činnost?
Učení – studentů i sebe samého – je jednou z hlavních radostí mé práce. Čerpám z ní „energii“ pro řadu jiných (nejspíš nezbytných) činností. Bez učení, tedy bez replikace znalosti, je každá znalost mrtvá. Je proto stejně důležité a naplňující jako objevování.
Co je vaší silnou stránkou, kterou si studenti podle vás nejvíce cení?
Má výuka určitě není ničím výjimečná. Stejný anebo podobný přístup mají i moji kolegové. Proto ocenění vnímám jako odměnu všem členům katedry.
Jak byste chtěla vaši aktivitu do budoucna posunout?
Doba se mění a s ní i lidé…… mají jiné požadavky, nároky……… Takže spíš pozměnit přístup, využít nových poznatků v oboru, zlepšit materiální vybavení a zvyšovat komfort sportovního zázemí.
Co vás motivuje a kde hledáte inspiraci?
Inspiraci nacházím samozřejmě v samotných studentech. Každý je jedinečný. Jsou mezi nimi obrovské fyzické a dovednostní rozdíly. Pokud se mi povede jich v průběhu studia, byť jen malé množství, posunout o kousek výš, než byli na začátku, je velký úspěch. Nejen můj, ale především jejich. Potěší vás, když se student, který vám při prvním setkání sdělí, že má k veškerému pohybu velmi rezervovaný postoj, loučí na konci semestru se slovy……uvidíme se na kurzu nebo výuce… to potěší, motivuje.
Co je vaší silnou stránkou, kterou si studenti podle vás nejvíce cení?
Osobně si myslím, že je to otevřenost, ochota pomoci, podpořit a naslouchat. Snažím se to, řekněme, dělat jinak než ostatní. Doktorandi mají u mě neustále otevřené dveře a mohou mi napsat kdykoliv, když potřebují řešit jakýkoliv problém. Moje kancelář je tzv. azylovou stanicí, kam se mohou obrátit. Já s nimi pak problém diskrétně prodiskutuji, společně si řekneme řešení, případně nasměruji dále.
Jak byste chtěla vaši aktivitu do budoucna posunout?
Již mám v hlavě tolik nápadů a plánů na příští rok! Co se týče kurzů tak nás čeká poprvé Leadership, zároveň pokračujeme v Supervizi pro školitele. Plánuji poprvé i workshop, jak na poslední rok na doktorátu a tím rozhodně nekončíme. Doktorandi, postdoci ale i školitelé se mají určitě na co se těšit.
Miluji svou práci na VŠCHT a jsem ráda, že tu jsem.
Co vás motivuje a kde hledáte inspiraci?
Obrovskou motivací je pro mě ježdění na konference a návštěvy zahraničních univerzit. Takto jsem třeba odjela na University College do Dublinu, kde mají na špičkové úrovni kurz pro školitele Supervision. Měla jsem ambice takový kurz u nás na VŠCHT také nabízet a nyní ho již rok máme.
S PRIDE Network zas vznikla pracovní skupina pro Onboarding a nyní se můžeme jako jediná vysoká škola v České republice chlubit adaptačním plánem pro nově nastupující doktorandy.
Jako vysoká škola se určitě nemáme za co stydět – naopak a jedeme dál.