Kryštof Šigut
Zakladatel Santiago Lab
Odjakživa jsem si myslel, že budu dělat IT, počítače mne vždycky bavily, a pak jsem poznal chemii. Nebyla to láska na první pohled, nesnil jsem o chemii, když jsem náhodou spal. Ale možnost utvářet hmotu a doposud neobjevenou molekulu vlastníma rukama si mne postupně získala.
Na střední jsem chodil na průmyslovku v Ostravě, práce v laborce byla prima a to mne bavilo. Učení moc nebylo, tak bylo dost času jezdit s kamarády na vodu a chodit na party. Na vysokou jsem šel na chemii, první rok do Pardubic se spolužáky ze střední, do druháku za holkou do Prahy a tam mne to chytlo.
Měl jsem štěstí, že na spoustu předmětů jsem měl nejen odborníky, což jsem očekával, ale zároveň entuziastické učitele, kteří měli k chemii pozitivní vztah, a ten se snažili předat studentům. U mne se to povedlo na jedničku.
Studium mi dalo pevné základy chemie, technického myšlení. Odvahu postavit se chemickým výzvám, o jejichž řešení mám mlhavou představu, ale krok po kroku soustředěnou prací a studiem lze dojít k úspěšnému řešení. Možnost chodit do laboratoře od začátku studia je jeden z největších benefitů VŠCHT a ve světě raritou.
Ráno na přednášku, rychlý oběd a do večera v laboratoři byla má denní rutina od druháku na VŠCHT. Ve čtvrťáku jsem dostal skvělou příležitost vycestovat na rok na Univerzitu do Glasgow, kde byl jedinou změnou sendvič k obědu. A poté následovala další zajímavá molekula, kterou je třeba připravit. Poté sepsat, obhájit a „real world“ mne čeká s otevřenou náručí.
Po zkušenostech v klinickém výzkumu a na obchodních pozicích jsem si jednou řekl, práce pro jiné už bylo dost, zkusím teď dělat na sebe, zpátky do cizích firem můžu vždycky. A tak jsem začal podnikat. Založil jsem živnost, obešel pár spolužáků ze studií pracujících v laboratořích s informací, že jsem začal podnikat, a s dotazem, co jim v laborce chybí. Při desáté návštěvě jsem dostal dlouhý seznam chemikálií, které na trhu nejsou a v laboratoří by je rádi měli. Našel jsem tedy dodavatele z celého světa, nastudoval, jak lze legálně dovézt chemikálie do ČR. A vydělal jsem si na auto. Ne Porsche, ale Ford Focus. Wow, ono to funguje, měsíc jsem chodil metr nad zemí. Přicházely úspěchy a pády, dobrodružství podnikání.
V roce 2019 jsem otevřel vlastní laboratoř v Praze Hostivaři. Cesta do Států a wow moment pro klienty: „Vy nám ten výzkum uděláte ve stejné kvalitě jako v USA, za polovinu, a ještě se nemusíme obávat o své know-how?“ Welcome to Santiago lab – a tady máte fakturu.
Děláme zakázkový výzkum, připravujeme malé molekuly především pro malé start-upy v US, které mají odvážné nápady, ale nemají laborku. V sedmi lidech jsme za čtyři roky připravili stovky nových molekul na různé „nemoci“, ať už je to rakovina, nebo COVID. Máme taky vlastní výzkum, snažíme se nalézt nová moderní antibiotika. Postupně se mi podařilo vytvořil tým, většinou absolventů VŠCHT se zahraničními zkušenostmi, kteří jsou nejen skvělí chemici, ale nezkazí ani žádnou zábavu na teambuildingu. V práci se realizuji nejen v chemických a byznysových výzvách, ale jsem hrdý, že se mi podařilo vytvořit pracovní prostředí, kam lidé chodí rádi.
Ne, nenudíme se. Kdo ví, třeba jednou molekula z naší laboratoře zachrání životy nebo někomu zkvalitní život!