Lucie Addicks
NOV- Vice President Global Offshore EPC and LNG
Na VŠCHT jsem studovala specializaci fyzikální chemie. Bylo to pár let po revoluci a zrovna otevřeli obor ekonomiky. Jeden spolužák z ekonomiky mě jednou zastavil v koridoru university a arogantně se mě zeptal: „Co chceš prosím tě s fyzikální chemií v životě dělat?“ Já jsem mu odpověděla upřímně: „Já ještě nevím, mě fyzikální chemie prostě baví.“ Přestože se fyzikální chemii už léta nevěnuji, životní filozofie dělat to, co mě zajímá, se mi vyplatila. A taky využít možností, které se člověku náhodně připletou do cesty.
Jednou takovou krásnou náhodou jsem se dostala do Norska. VŠCHT a NTNU měli tehdy program na výměnu studentů, a když se mě můj profesor zeptal, jestli bych chtěla jet, neváhá jsem. Za pár měsíců jsem zabalila kufr a strávila dva dny cestou na Sever. Když jsem vystoupila za šera v Trondheimu z vlaku, moc jsem ještě anglicky neuměla, byla jsem bez mobilu a neznala tam ani živáčka. Přesto se Norsko stalo mým druhým domovem.
Dokončila jsem VŠCHT a vrátila se do NTNU na doktorát, téma „Supercritical Fluids“. Doktorát mi dal šanci ochutnat, jak funguje věda, a přestože je to zkušenost k nezaplacení, na konci doktorátu jsem věděla, že akademická kariera pro mě není to pravé. Chtěla jsem do průmyslu, do většího města a blíž k domovu. Oslo splňovalo všechna kritéria, a moje první zaměstnaní bylo chemicky inženýr v norské firmě Kvaerner Process Systems. Firma, která dodává technologii pro separaci ropy, vody a plynu pro ropný průmysl.
Během mé kariéry jsem vystřídala spoustu rolí, jako práci na projektech, managera různých technologií, disciplín lead, až jsem se nakonec dostala k managmentu. Nejdřív jsem měla na starost technologické portfolio pro naši firmu, a protože firma je to globální, s pobočkami po celém světě, práce to byla nesmírně zajímavá. Pracovala jsem se strategií, R&D, aquisition, definovali jsme produkty, do kterých se bude investovat. Ve čtyřiceti jsem dostala možnost řídit pobočku v Oslu, tedy mít na starost jak klienty, projekty, tak ekonomiku, a tím jsem tedy chemii definitivně opustila a stal se ze mě šéf.
Co dělám teď? Naše firma byla před třemi lety koupená americkým technickým gigantem NOV. Já v současnosti řídím pro NOV off-shore business pro topside processing. Mam na starost globální business, který se skládá z několika poboček na světě. A protože ropný průmysl je nesmírně mezinárodní, tak naše firma je vskutku globální. Náš klient může být například ve Francii, buduje off-shore platformu pro Afriku, a my mu dodáváme technologii z Norska, která se staví v Číně. Jen v pobočce v Oslu máme 28 národností, a já se s prací podívala jak do Nigerie, tak třeba do Jižní Koreji, abych zmínila pár z mých mnoha exotických pracovních cest. Komplexita ropného průmyslu je vskutku zajímavá, je to průmysl, kde technologie je klíč k úsměchu. V současnosti se ropný průmysl pomalu posouvá k alternativním energiím, a bude zajímavé pozorovat, jak nadaní inženýři z ropného průmyslu pomohou transformaci k energiím méně závislým na fosilních palivech.
Zpátky k fyzikální chemii… VŠCHT vám nedá pouze teoretické znalosti vašeho oboru. VŠCHT vás naučí překonávat překážky a myslet logicky. Způsob práce, systematicky přístup k problémům a „out of the box thinking“ jsou stejně důležité, jako teoreticke znalosti. Vysoká škola vás naučí obojí. Pro zaměstnavatele v průmyslu je nejdůležitější váš „attitude“, musíte být pracant, proaktivní a pozitivní, a nebát se skočit do neznáma. Hlavně musíte mít svou práci rád. A taky nezapomeňte na koníčky. Já třeba ve volném čase běhám a píšu knížky. Můj první román mi snad vyjde tento rok, tak mi držte palce.