Budou vás učit...

Fakulta chemické technologie 

Jeho životním tématem je fluor… 

Profesor Jaroslav Kvíčala

Kromě řady publikací na témata spojená s fluorem je například členem redakční rady Journal of Fluorine Chemistry a členem výboru, který připravuje fluorové konference.

 Věnuje se metalurgii
Ing. Alena Michalcová, Ph.D.

První věc, kterou se zabývala osobně, byly nanostrukturované kovové materiály. Teď překročila do trošku jiného zaměření: připravuje nanočástice, přitom nejvíce se věnuje niklu. Dále se zabývá vývojem nových biomateriálů, konkrétně řeší biodegradovatelné slitiny: když například při autonehodě dojde ke zlomenině, je potřeba kosti fixovat. Poté, co srostou, a organismus se uzdraví, musí se znovu invazivně vyoperovat implantáty ven. Proto se snaží vyvinout takový implantát, kterým by se zlomenina sešroubovala a který by se pak v průběhu dvou, tří let, kdy se organismus hojí, postupně rozpouštěl, a pacient by tak byl ušetřen druhé operace.

Vodík – energie budoucnosti?!

Profesor Karel Bouzek

Je vodík tím prvkem, který dokáže jednou zajistit energii pro průmysl, dopravu i každodenní život? Může váš dům fungovat jako soběstačná vodíková energetická jednotka? Je reálné jednou pohánět automobily vodíkem? Jak si ve vodíkových technologiích stojí Česká republika?

Zaměřuje se na konzervování dřeva
Ing. Irena Kučerová, Ph.D.

Hledá možnosti zpevňování dřeva a zkoumá, jak konsolidanty do dřeva pronikají. Dřevo je nutné zpevnit v případě velkého poškození jeho struktury, způsobeného nejčastěji dřevokazným hmyzem. Dále se věnuje rozvlákňování dřeva, což je poškození povrchu projevující se jeho chlupacením. K tomu dochází při snaze ochránit dřevo před ohněm pomocí retardérů hoření na bázi amonných solí. Zatím neexistuje účinná metoda konzervace rozvlákněného dřeva a ani neznáme mechanismus tohoto poškození, takže se ho snaží objevit.

Fakulta technologie ochrany prostředí

Dotace nikdy nemohou být ideální a vždycky křiví trh a křiví technologie
Prof. Ing. Jana Zábranská, CSc.

Soustřeďuje se na anaerobní rozklad organických látek, na speciální mikroorganismy, které umí rozkládat znečisťující nebo odpadní organické látky, hlavně na vývoj technologií, které jsou následně využívány jak v čistírenství, kde se používají ke stabilizaci a k zacházení s čistírenskými kaly, tak v průmyslu, zejména potravinářském nebo farmaceutickém. Technologie jsou v těchto případech aplikovány na koncentrované průmyslové odpady nebo odpadní vody. Jednou z hlavních výhod anaerobní technologie je produkce bioplynu, který vzhledem k obsahu metanu lze energeticky využít. V poslední době nastal také obrovský rozmach bioplynových stanic. To je aplikovaná anaerobní technologie na zemědělské odpady a rostlinnou biomasu, která se ale vzhledem k nastaveným dotacím bohužel trochu „zvrtla“ nešťastným energetickým směrem.

Chtěla studovat obor zaměřený na ochranu životního prostředí, protože to je pro ni důležité téma
Ing. Lenka Honetschlägerová, Ph.D.

Věnuje se možnostem využití elementárního nanoželeza při sanaci podzemních vod. 

Zabývá se možnostmi aplikovat do horninového prostředí kulturu, která by byla uměle vypěstovaná v laboratoři, aby docházelo ke společnému působení elementárního železa a mikroorganismů při odstraňování látek, které jsou buď již prokázanými, nebo potenciálními karcinogeny. Jsou to látky, které jsou zdraví škodlivé, a zároveň je velmi těžké je z horninového prostředí dostat.

Fakulta potravinářské a biochemické technologie

Kvalita a bezpečnost potravin

Profesorka Jana Hajšlová 

Zasvětí vás do nejmodernějších trendů testování kvality a bezpečnosti potravin. Poslechněte si záznam rozhovoru od 51. minuty.

Nahrazování poškozených tkání

Profesor Tomáš Ruml

Zabývá se vývojem nových postupů pro funkční nahrazení poškozených tkání (např. při popáleninách). Výzkumníci na ústavu se také snaží objasnit mechanismus transportu strukturních molekul (bílkovin), ze kterých se skládá retrovirová částice (mezi retroviry patří např. HIV způsobující AIDS). Toto studium má význam pro vývoj nových antivirotik a vývoj vektorů využitelných pro genové terapie (cílení terapeutických molekul na místo určení v nemocném organismu např. do nádoru). Na toto studium navazuje i příprava fluorescenčních molekul pro zobrazování nádorů.

 Výzkum je tedy soustředěn pro následné použití v medicínské praxi.

O výzkumu vyšel článek v prestižním časopise Nature.

Nejlepší pivo je to, které si uvařím sám

prof. Pavel Dostálek

Profesor Pavel Dostálek obdržel koncem září Cenu Františka Ondřeje Poupěte za přínos pivovarství, sladařství a návazným odvětvím. V současné době pracuje a přednáší předměty pivovarství a sladařství na Ústavu biotechnologie na VŠCHT Praha. Je autorem více než stovky odborných článků, řady patentů a spoluautorem několika knižních publikací.

Její hlavní sférou zájmu byly a jsou tuky

Prof. Jana Dostálová

Začínala s výzkumem chemických změn tuků při jejich skladování a tepelné úpravě, včetně mikrovlnného ohřevu. V průběhu času se zaměřila i na výzkum složení tuků ve výrobcích na trhu, protože to se v současné době považuje za mnohem větší riziko pro vznik srdečněcévních onemocnění než příjem cholesterolu. Dělala monitoring složení tuků v různých potravinářských výrobcích, které považovali za rizikové. Z toho vznikla řada publikací, jejichž náplní nebyl sice základní výzkum, ale byly významné pro praxi. Díky tomu, že se výsledky hodně medializovali, se obsah rizikových transmastných kyselin ve výrobcích začal u nás snižovat, protože výrobci začali používat tuky s jiným složením, a přitom to nebylo na rozdíl od jiných zemí u nás nijak legislativně omezeno. To považuje za velký úspěch.

  Fakulta chemicko-inženýrská

Mikroskopičtí chemičtí roboti

Profesor František Štěpánek

Vede Laboratoř chemické robotiky, zkráceně CHOBOTIX. Umělé částice o velikosti buněk, v nichž by probíhaly řízené chemické reakce, by v budoucnu mohly znamenat revoluci v medicíně, ochraně životního prostředí i v dalších oborech. Chemičtí roboti by měli chovat podobně na nějaké obtížně dostupné místo, například do tkáně v lidském těle nebo do porézní zeminy, dopravit nějakou látku a uvolnit ji tak, aby mohla působit. Například zahubit kolonii bakterií nebo neutralizovat znečišťující chemikálii v životním prostředí.

Tito mikroskopičtí roboti by mohli být využitelní v celé řadě různých oblastí, od inteligentních čistících systémů na vyhledání například zdroje znečištění vody a chemické odstranění této kontaminace až k cílenému doručení účinné léčebné látky přímo do postiženého místa v těle pacienta. Podívejte se na video.

Výzkum pachových stop 

prof. RNDr. Štěpán Urban, CSc.

Výzkum pachových stop pokračuje ve dvou hlavních směrech: snaží se dále zdokonalit individuální identifikaci člověka, čili unikátní poměr několika desítek hlavních molekul pachové signatury, zároveň pak zjišťuje pachové stopy jednotlivých detailů, tzv. druhovou identifikaci. V praxi zjišťuje, jak poznat, jestli vzorek patří muži nebo ženě, jakými trpí nositel vzorku nemocemi, jaké je rasy, zda se v poslední době fyzicky namáhal atp. Toho, co lze z pachu člověka vyčíst, se zdá být nepřeberně.

Víte, co to je nic?  

Profesor Petr Slavíček

Mimo jiné se zabývá vakuem, jak si můžete poslechnout a přečíst na webu Českého rozhlasu Leonardo. 

Mám výhodu, že mě vyučování baví

Profesor Michal Přibyl 

Aktuálně se zabývá například adresováním malých objemů tekutiny v mikrofluidních strukturách. Intenzivně se také věnuje tématu fázového rozhraní elektrolyt – pevná fáze, s ohledem na strukturu onoho rozhraní.